Modelranch

Proč tři testy? Tak za prvé – do vzduchu šel Super Stearman na svůj panenský let. Za druhé – měl v sobě fungl nové rádio 2,4 GHz. A za třetí bylo to historicky první létání s velkým benzínovým modelem na novém RC letišti v Mníšku. Docela dost důvodů k adrenalinové klepačce.

Ale popořádku… V neděli 3.května jme se ráno sjeli na Tri duby s tím, že uděláme kus práce – natřít boudu, shrabat nějaké listí a chrastí kolem ŘOPíku atd…(Máro, Kláro a Vláďo moc díky) Samozřejmě, protože mělo být krásně, tak jsme chtěli i polítat. Mára si vzal 2,5 m Morane a u mě přišel čas na funglovku Boeinga PT-17. Protože ráno byl krásný klid, tak jsme práci odsunuli na později a šli jsme lítat. Manželky s dětmi se uvelebily na trávě a udělaly piknik. Tráva sice za týden neuvěřitelně povyrostla a dráha byla samá pampeliška, ale našim bantamům by to nemělo vadit a tak jsme prohlásili plochu za schopnou. Mára šel s Moranem jako první. Měl jsem trochu obavy, jestli mu bude prostor stačit, ale nakonec se ukázalo, že to je jen předsudek, protože prostor by stačil bohatě pěti takovým érům najednou – jde jen o zvyk. Naše 70 m dlouhá dráha stačila  Márovi v pohodě na přistání – Morane dosedl v první třetině jako do peřin a zastavil se v půlce. Já jsem mezitím v depu montoval dohromady Stearmana – Bože! to je šroubků, matiček a vzpěr – trochu nezvyk – u Gee Bee to byly dva silonové šrouby a šlo se na věc… No nic, Stearman byl nakonec smontován, odmotorován, vyzkoušen dosah a postaven ve směru dráhy – víceméně proti větru, protože začínala termika a vítr se točil. Poslední zkouška kormidel, pokřižovat se, plný plyn …a START! Nakonec se nestalo nic dramatického, dvouplošník se rozjel a po 10 m se odlepil a v klidu stoupal. Jen jsem lehce dotrimoval výškovku na potlačeno a poletoval mezi orly . Párkrát jsem si zkusil rozpočet na přistání a pak přistál bez problémů. Dál jsem to už ten den nechtěl dráždit – přeci jen se chci nejdřív podívat dovnítř – co kdyby něco. Co do vlastností, tak se éro chová podobně jako Curtiss P-6E Hawk, kterého jsem měl loni. Jen má účinnější křidélka, protože má dvě navíc – přeci jen je to čistokrevný akrobat.

Tím byla mise splněna a mohli jsme se věnovat pozemní přípravě – natřeli jsme boudu, uklidili napadané větve a listí kolem ŘOPíku, dali pivko a steaky, vyvenčili manželky a děti a v rámci PR jsme pohovořili se zvědavými kolejdoucími. Myslím, že neděle se vydařila a už se těšíme na opakování o příštím prodlouženém víkendu. Díky Márovi za dokumentaci.

Ondra

Štítky:

This entry was posted by Immelmann on Úterý, Květen 5th, 2009 at 7.42 and is filed under Naši obříci, Pelmel, Testy a stavba modelů. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.