Modelranch

27.7.2010 jsem po dvou letech přerušované práce, kdy chyběl buď morál, nebo jsem pracoval na jiných projektech, konečně zalétnul můj první WWll obřík North American T-6 Texan. Z historie tohoto dodnes v mnoha exemplářích létajícího stroje je dobře známo, že výcvikem na něm prošla většina československých pilotů létajících v řadách RAF (v Anglii a Kanadě ovšem pod označením Harvard). Méně známá je ovšem skutečnost, že stroj pod označením A-27 létal v době války v řadách USAAC a USAAF rovněž jako bitevní/bombardovací a dokonce pod označením P-64 jako stíhací. ještě v době války v Koreji by nasazován k operačním letům, ovšem už nikoliv k plnění bojových úkolů.

Ale něco k modelu, základ modelu ve žlutém provedení jsem zakoupil v prodejně Hangar1, což lze považovat asi za největší chybu, protože prakticky všechno co jsem nepřelepil, postupem času upadlo a bylo nutné to předělat.

Model zjevně nikdy neletěl. Celkově lze říct, že postavit model od začátku by rozhodně zabralo méně času, něž všechny ty otravné předělávky. Nicméně základ byl postaven poměrně slušně a rovně, takže přes všechny ty komplikace se vyplatilo stavbu dokončit. Nicméně musím říct, že tento postup již nikdy více, radši stavět od začátku sám, není nic horšího než hádat, co je pod potahem. Konstrukce křídla (je nedělené, což při této velikosti není zrovna obvyklé) je smíšená, centroplán konstrukční, konce křídel PS/dýha. Trup má překližkové přepážky, základní tvar je vybroušen z PS a celé je to potažené balsou. Ocasní plochy jsou konstrukční. Model jsem stavěl s ohledem na nízkou váhu, protože kombinace velkého plošného zatížení a tvaru strojů z WWll je vražedná, jak jsem si již dříve vyzkoušel. Z konstrukčního hlediska je zajímavé, že jsem použil zcela autonomní RC vybavení pro trup a pro křídlo. Jednak nesnáším zapojování mnoha propojek, když je vše umístěno v trupu (obvykle 5 a více serv) a jednak toto řešení zvyšuje bezpečnost (žádné propojky, konektory, ale 2 nezávislé přijímače s vlastním aku). Montáž je tak velice jednoduchá, jen 2 šrouby, které drží křídlo s trupem pohromadě. Podvozek je pneumatický zatahovací Eurokit do 15 kg, bez úprav. Na motoru a křidélkách jsou standardní serva Hitec HS-425, na klapkách, VOP a SOP potom 12 kg Waypoint. Vše v analogu, není to akrobat a digitální serva mají proti analogovým dost velký odběr. Motor je methylový ASP 30 cm3 2T (éro krásně píše po obloze a start v oblacích kouře je taky zážitek ). Při rozpětí 2,4 m a váze 9 kg se zdá být motor tak akorát. Po dovážení cca 0,5 kg olova jsem spočítal plošné zatížení na cca 120g/dm2, což vypadalo nadějně.

Na letiště Ralsko které jsem zvolil pro zálet, jsem dorazil kolem 6 ranní, kdy zrovna vycházelo slunce, byl totální olej a nikde nikdo (až na jakýsi podivný kemp na pojížděčce). Natankoval jsem, natlakoval podvozek, nahodil motor, nechal ohřát (dost podstatná záležitost u větších kubatur) a naroloval na start. Pojížděcí zkoušky už měl Texan za sebou, takže rovnou nahoru. První start radši bez klapek, dráha na Ralsku je opravdu dost dlouhá a i v případě vysazení motoru lze přistát před sebe. Rozjezd byl v tom bezvětří bez klapek dlouhý asi 60m, ale plyn jsem dával postupně a Texan jel jak po kolejích. A letí to!!! Po nastoupání bezpečné výšky zatahuji podvozek a ubírám plyn. Konečně zažívám to, co neustále čtu v článcích od kolegů. Model letí od začátku rovně bez nutnosti cokoliv trimovat. Takže aby nebyla nuda, zkusil jsem přemet a výkrut, vše OK, jen je to takové rozvážné, prostě žádný malý vzteklý kombat, ale velký éro. Dávám nízký průlet, abych se pokochal siluetou toho kusu historie ve vzduchu, podvozek ven, malé klapky, všechno OK, po čtvrté zatáčce velké klapky, model zamíří čumákem do země (mám tam zjevně moc mixu klapky VOP).

 

Klapky jsou pekelně účinné, jsem krátký, ale to, vzhledem k tomu kde jsem, nijak nevadí, naopak se to bude hodit na naše poměrně malé letiště. Výchylka VOP nestačí na podrovnání na 3 body, takže přistání na hlavní podvozek, je to dobré, vydržel to. Spojeně jdu pro éro, když se ke mně žene auto se správcem letiště panem Šafránkem, slušně mě upozorňuje, že dnes je letiště uzavřené a ten divný kemp vzadu je filmový štáb. Asi sem jim zkazil romantický záběr na hrad Ralsko v ranním oparu průletem americké stíhačky, ale koneckonců, Ralsko je letiště a ne žádnej Barrandov.

 

Pro Modelranch.cz

Mára „Kreuzdorf“  Minařík

 

Štítky:

This entry was posted by Kreuzdorf on Pátek, Červenec 30th, 2010 at 8.30 and is filed under Naši obříci, Pelmel, Testy a stavba modelů. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.